3. Mé začátečnické včelaření v dalších letech
Stejného roku v podletí jsem získal v blízkosti mého bydliště 9 včelstev na krásném lesním stanovišti nedaleko Bukové u Příbramě. Včelaření mě natolik chytlo, že jsem chtěl mít své včely i poblíž mého bydliště, kam se za nimi dostanu častěji. Veškerá moje činnost na tomto stanovišti se omezila na nakrmení včelstev poté, co předchozí majitel vytočil med.
V roce 1998 jsem na šumavském stanovišti ze 4 včelstev získal 54 kg medu a na snůšku příštího roku jsem zazimoval 8 včelstev. na stanovišti v Bukové- v brdských lesích jsem toho roku vytočil ze 7 produkčních včelstev 104 kg medu, z čehož téměř polovina - 50 kg bylo medovicového. Do zimy jsem pak šel se 16 nakrmenými včelstvy a silnými oddělky.
A tak bych mohl pokračovat dál, výsledky se postupně zlepšovaly, medné výnosy rostly a má radost ze včelaření se násobila. V roce 1998 a 1999 jsem absolvoval i několik školení ve VÚVČ v Dole, která určitě nebyla k zahození. Asi nejvíce mě oslovil kurz odběru včelích žihadel a kurz chovu matek. podnětný byl i kurz obsluhy aerosolových vyvíječů.
Prvé roky obsluhy obou stanovišť jsem vytáčení medu byl nucen realizovat jediným medometem, který jsem převážel na střešním nosiči vozidla Škoda 120, což skutečně nebylo pohodlné. Proto jsem původní 3 rámkový medomet ponechal na Šumavě a stanoviště v brdských lesích vybavil historickým medometem z druhé ruky 4 rámkovým od firmy J.V. Rott, který však bylo nutné renovovat. Ten mi však nesloužil dlouho. Ruční vytáčení bylo obtížné a při narůstajícím počtu včelstev bylo časově náročné. Proto jsem brdské stanoviště vybavil 4 rámkovým medometem s elektrickým regulačním pohonem napájeným z autobaterie. Celá práce ve vytáčení medu se zkvalitnila a zrychlila a stala se méně fyzicky náročnou. tento medomet jsem opět několik let převážel mezi oběma stanovišti (tentokrát již na přívěsném vozíku) ale jen na prvý květový med, kterého bylo nejvíce. Později jsem i na druhém stanovišti původní medomet zrenovoval a vybavil stejným elektronickým pohonem od firmy Mitronic se kterým jsem měl již předchozí dobré zkušenosti.
Postupem let jsem stabilizoval počet včelstev na každém stanovišti na 13 produkčních včelstev, což je počet, který je víkendově bez stresu zvládnutelný a který se dá zvládnout i za jediný den-kdy vrtkavé šumavské počasí víkend zkrátí na jediný bezsrážkový den. Je to i počet, který najednou a beze zbytku nakrmím ze 2 konví prostřednictvím prosakovacích krmítek. Včelařství v mých podmínkách je stále koníčkem, ne výdělečným podnikem, ale koníčkem, který si na sebe beze zbytku vydělá.
Co se týče medných výnosů, postupem času za pomoci metody pokus/omyl jsem se vypracoval k průměrnému ročnímu mednému výnosu ze včelstva na 25-30 kg v hubenějších letech a na 30-35 kg v lepších letech. Výjimkou nejsou ani jednotlivá včelstva, která dají i 50 kg, ale takových mnoho nemám.
Odpozoroval jsem, že celkově lépe prospívají včelstva šumavská, zejména co se týče zimování a úspěšného vyzimování, oproti brdským. Přitom míra péče věnovaná oběma stanovištím je právě opačná. Tento fakt si vysvětluji zejména tím, že v šumavském prostředí je teplotní průběh zim takřka konstantní (při zimních výkyvech teplot se teplota udržuje stále nízko a nenarušuje zimování a celkově je spíše nízká) a dále pak velmi nízkým napadením varroázou (jedná se o osamocené stanoviště uprostřed lesů). Na brdském stanovišti v průběhu zimy teploty často v zimě vystupují i nad 10 stupňů a úrovenˇpromoření varroázou je mnohem vyšší. Proto šumavská včelstva jsou na jaře nepoměrně silnější než brdská a výnosy květového medu jsou až o polovinu na včelstvo vyšší než u brdských. Naopak šumavská včelstva, která jsou při síle, mají větší sklon k rojivosti, proto protirojová opatření musejí býti razantnější. Brdská včelstva jsou celkově o něco slabší a svou nerojivost mají snad již v genech, naopak šumavská předčí produkcí medovicového medu, neboť ten se v dané šumavské byť lesní lokalitě téměř nevyskytuje.
Za velký úspěch považuji, že jsem dosud veškerou svou mednou produkci udal prodejem přímo ze dvora, i když to někdy nebylo vůbec lehké. Ale stálí zákazníci se vracejí, některým je třeba se znovu připomenout.
Včelaření považuji za velice krásný koníček, který umožňuje "panelákovému" člověku častěji užitečně pobývat v přírodě, žasnout někdy nad některými jejími výtvory, a stále se učit novým věcem. Zanedbatelná není ani nutná fyzická aktivita spojená s ošetřováním včelstev. Prodej medu je v současné době v naší republice téměř jediným ekonomickým přínosem malovčelaře do jeho hospodářství, který mu, pokud je úspěšný, umožňuje zajistit ekonomickou nezávislost provozu.
Jinými slovy, pokud jsem na začátku svého včelaření musel řadu nezbytných potřeb a pomůcek, včetně cukru na krmení zakoupit z vlastních prostředků (a jednalo se o náklady v řádu desetitisíců), dnes mým způsobem včelaření se mi tyto vložené prostředky vrátily, a současné potřeby na další financování jsou plně dotovány z prodeje medu. Při svém způsobu včelaření dosahuji i takových zisků, které slouží k postupnému financování nákupu materiálu dlouhodobého používání a potřeb maximálně zkvalitňujících včelaření.
Ve včelaření ale nehledejte zlaté dno, i když finanční přínos je nezanedbatelný, míra nutné fyzické vynaložené práce je poměrně vysoká a při způsobu včelaření jako malovčelař ekonomická výhodnost v porovnání s jinými profesemi je velmi nízká (při započtení všech vstupů-PHM, ztráta času..., nelze vidět jen prodej medu jehož 1 kg má určitou svou hodnotu a která v okamžiku prodeje je poměrně rychle "zpeněžena"). K tomu je třeba přičíst i nutnou určitou úroveń odborných znalostí, bez nichž rentabilita provozu dále silně klesá, a nutnost o včelstva pečovat celoročně. (nutnost péče dle potřeb včelstev k zajištění vysokých medných výnosů a to v závislosti na ročním období, tj. nelze např. péči na půl roku přerušit-pak opět rentabilita silně klesá). Z uvedeného plyne, že toto vše nelze provozovat čistě ekonomicky bez lásky k přírodě, bez lásky ke včelám ale se zaujetím pro věc, jako koníček.
Náhledy fotografií ze složky Mé včelařské začátky na druhém stanovišti - Buková
Komentáře
Přehled komentářů
Hezké Petře.
Stránky o včelaření pro včelaře i širokou veřejnost na http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/
http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/
(http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/, 2. 3. 2009 14:18)