Jdi na obsah Jdi na menu
 


Včelí vosk

27. 5. 2006

Včelí vosk je produktem včel (je včelami přímo vylučován). Včely z vosku vytváří tzv. včelí dílo. Rozuměno včelí stavbu-plásty nebo-li souše. Plásty se skládají z mnoha šestibokých buněk, které slouží k líhnutí včelího plodu a k ukládání medných a pylových zásob včelstva. Čerstvý vosk má bělavou až žlutavou barvu a jak stárne, svou barvu postupně mění-tmavne. Líhnutím mladušek v buňkách včelí dílo získává větší pevnost a pozvolna mění barvu-hnědne až černá. Toto tmavnutí je způsobeno zanecháváním tzv. košilek na vnitřních stěnách buňky. Po mnoha cyklech zrození včely v buňce postupně vlivem zanechaných košilek se buňka zmenšuje, a to má vliv i na líhnoucí se včelu, která tím, že se do buňky nevejde v přirozené své velikosti, rodí se menší. To má posléze vliv i na množství medu, které je schopna do úlu přinést. Vosk se ze včelstva odebírá v podobě tzv. voští-tj. v surovém stavu se všemi nečistotami (myšleno nečistotami vosku) včetně košilek, zbytků medu, pylu, propolisu. Voští je třeba k získání čistého vosku rozvařit a protlačit přes lis. V domácích podmínkách se toto realizuje v tzv. vařáku na vosk. Čistý žlutý vosk se poté nechá nejlépe v konické nádobě ztuhnout. Po vyklopení z nádoby ve spodní části "voskového ingotu" zůstanou drobné nečistoty, které při tuhnutí sedly ke dnu. Tyto se nožem odříznou a zůstane čistý včelí vosk. Tento je možné poté zpracovávat pro technické účely (nábytkářský průmysl-ochrana dřeva, kožedělný průmysl-konzervace kůže, výrobu svíček, aj.) nebo pro výrobu tzv. mezistěn. Mezistěna je tenký plát vosku s naznačenými základy šestibokých buněk, který po vložení do včelstva ve včelím rámku včely vystaví v plást. Jsou jiné způsoby jak vosk podomácku z voští získat, ale podstata ohřevu a následného lisování zůstává stejná. Vytavený čistý včelí vosk lze skladovat při běžné pokojové teplotě a nevyžaduje žádnou zvýšenou ochranu. V této podobě není napadán zavíječem voskovým a takto bez ochrany lze skladovat i mezistěny. Vosk by neměl být skladován v kovových nádobách.

Voští je také možné ve vosk vytavit ve slunečním tavidle nebo i v jiném tepelném tavidle bez lisování. Výtěžnost vosku z voští je v tomto případě nižší než v předchozím případě, ale vosk je mnohem čistší.

     Co se mě týče, vosk nijak nezpracovávám, a to zejména z kapacitních a časových důvodů. Odebrané voští v průběhu roku skladuji v plechové krabici s víkem, voští odebrané před přípravou na zimování včelstev (kterého bývá několik desítek kg) ukládám do jutových pytlů, které co nejdříve odevzdávám k průmyslovému zpracování. Důvody pro jeho rychlé odevzdání jsou dva. 1. pytle zabírají mnoho místa a za 2.nemám prostory pro jejich skladování.

     Skladování vyžaduje určité skladovací podmínky, aby nebylo znehodnoceno. Největším nebezpečím je zavíječ voskový, jehož žravé larvy jsou schopny tento materiál během několika týdnů až měsíců zcela zlikvidovat. K ochraně je třeba využít prostory extrémně chladné či extrémně teplé (oproti běžné pokojové teplotě), zajistit hmyzotěsnou izolaci skladovacích prostorů. V případě skladování plástů tzv. souší (což je také skladování vosku) je třeba zajistit podobné podmínky, navíc však lze využít proudění vzduchu-průvanu a v tomto případě není nutné chladit či ohřívat. Vzduch proudí mezi plásty a nedovoluje zavíječi se na nich usadit. V praxi se používá uložení plástů v úlových nástavcích v komínu na sobě, přičemž spodní i horní část komína je kryta hustou mřížkou. Takovýto komín může být postaven venku pod stříškou se zabezpečeným přístupem vzduchu shora i od spoda. Z uvedeného vyplývá, že voští v pytlích v komínu takto skladovat nelze, neboť se jedná o velké množství hmoty, kde by nebylo možné zajistit proudění vzduchu hmotou.

     Kromě toho ještě existují  chemické způsoby ochrany - síření prostorů se skladovaným voštím či plásty nebo výpary různých látek v uzavřených prostorech skladování. Tyto poslední jmenované způsoby mají řadu omezení. Sířit je třeba zapálením sirných knotů ve skladu, který musí být pokud možno vzduchotěsně uzařen. Čím méně kvalitní je izolace, tím častěji je třeba síření provádět. U skladovaných souší ve včelíně které jsou umístěné ve starší šatní skříni toto provádím cca 1x za 2-4 týdny, pokud v zimním období mrzne, nesířím. Před vložením souší do úlü je třeba je nechat vyvětrat. Tento způsob ošetření vosku působí jen na živá stadia škůdce na larvy a motýlky (ne na nakladená vajíčka). Veškeré kovové zejména železné součásti ve skladech ošetřovaných sířením silně korodují. Výpary chemikálií nepoužívám, i když je vyvinut čistě přírodní produkt pro včelaře sloužící k tomuto účelu. Obecně lze říci, že tento způsob ochrany u neprověřených látek má svá úskalí v podobě buď nižší účinnosti ochrany nebo naopak v zanechávání reziduí v plástech či způsobování koroze kovových součástí vlivem výparů.

Shrnutí : Do styku s voskem přicházím v podobě vystavených plástů-souší a nebo v případě tzv. divokých staveb v úle. Tyto po vyřezání se nazývají voští, které je již výše uvedenými způsoby nutné skladovat. Z tohoto důvodu je nejlepší plástům zajistit ochranu přímo ve včelstvu, pokud to není možné, tak je skladovat aby nebyly znehodnoceny zavíječem voskovým. Skladuji je ve staré šatní skříni a chráním je sířením. Ty co se nevejdou, uchovávám v komínech sestavených z úlových nástavků krytých shora i ze spoda mřížkou, čímž je zabezpečeno proudění vzduchu. Odebrané voští neskladuji, nebo jen omezenou dobu a poté je odevzdávám k průmyslovému zpracování. Náhradou za odevzdané voští (ročně cca 20-35 kg) si beru již vytavené a připravené mezistěny, které v množství které obdržím zabírají mnohem méně místa než několik pytlů a není třeba je skladovat ve specifických podmínkách. mezistěny vtavuji do rámků, které následující rok vkládám do úlů. Z přebytků vosku vyrábím svíce a to jak točené z mezistěn, tak i lité do forem. Menší množství rozpuštěné chemicky využívám k ošetření obuvi a dřeva.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Odpověď panu Musilovi

(petersv, 21. 7. 2009 9:58)

Dobrý den pane Musil,

včelí vosk se hodí k ošetření dřeva nejen v interiéru, ale zejména v exteriéru a to běžně proti vodě. včelí vosk nejdostupněji pro tento účel rozpustíte v acetonu (který je ale zbytečně drahý), doporučuji použít ředidlo do nátěrových hmot C6000. Velké zkušenosti s tím má včelař p. Jindra-jeho stránky také najdete na netu.

Včelí vosk Vám nabídnout nemohu, nejsem jeho zpracovatelem. Obraťte se na včelaře, který vlastní vařák na vosk, pokud by Vám jej prodal. Dále můžete zkusit některou z výkupen vosku (Včelařská prodejna Praha, Křemencova, výrobnu Stražisko, Včelpo Obora a další-seznam najdete také na netu dle místa vašeho bydliště nejdostupnější).

Další variantou potom je zakoupit v kterékoli včelařské prodejně mezistěny (130-150,- Kč/1 kg, ale i více) a tento vosk z nich vlastně rozpustit. Tato varianta ale pro Vás bude nepoměrně dražší při Vaší potřebě ošetřit takovou plochu.

Osobní zkušenost z napouštění dřeva voskem mám, kdy napouštím dřevěné stříšky chovných úlů voskem a tyto jsou vystaveny proti povětrnosti. Jsou celoročně venku a voda z nich stéká, dřevo nesmáčí. Nátěr každoročně obnovuji. Podotýkám, že směs v ředidle C 6000 se rozpouští k použití pozvolna, třeba i 2 dny.

Co se týče Vašeho použití v interieru, nevím zda materiál bude přicházet do styku s lidmi, zvířaty, doporučuji použití v tenké vrstvě aby nedocházelo k otěru vosku, což zabezpečíte silným zředěním vosku (nebude ani jeho velká spotřeba).

S pozdravem, Svátek

Doplnění kontaktu

(Zdeněk Musil, 21. 7. 2009 7:50)

zapoměl jsem uvést kontakt: musil-reiki@volny.cz
Děkuji
Zd. Musil

Doplnění kontaktu

(Zdeněk Musil, 21. 7. 2009 7:47)

zapoměl jsem uvést kontakt: musil-reiki@volny.cz
Děkuji
Zd. Musil

Ošetření dřeva včelím voskem

(Zdeněk Musil, 21. 7. 2009 7:32)

Dobrý den p. Petře, mohl by jste mi poradit, jak ošetřit vnitřní dřevo pomocí vč. vosku? Jak vosk připravit k použití v nátěru? Jde o plochu cca 90 m2. Lze vosk dobírkou koupit u Vás? Cena?
Děkuji,pěkný den.
Z.Musil

Zabrus

(Ivoš, 24. 11. 2008 18:03)

Děkuji moc za vyčerpávající odpověď. Vidíte, ještěže jsem si dobře pamatoval to slovíčko "zabrus" :-)

Vosk v medu - odpově'd

(petersv1, 24. 11. 2008 9:15)

Zdravím pane,
vzhledem k tomu, že vaše otázka je sice jasn, ale výchozí podmínky jsou založeny na dohadech-(píšete že je to zřejmě také vosk)-tedy tu jistotu nemáte. nejjistější je, že víte, že se jedná o zabrus. Zabrus znamená rusky naprosto přesně víčko včelí buňky. Mohu se tedy jen domnívat, že med v nádobě je necezený a stočený ihned po odvíčkování včetně tedy těch voskových víček. Víčka sama o sobě s medem jsou velmi zdravá zejména na dásně i zuby, po vyžvýkání se vosk vyplivuje. Může uvedená směs samozřejmě sloužit i pro potěchu oka.

Vosk v medu

(Ivoš, 23. 11. 2008 17:16)

Dobrý den.
V září jsem byl v Mukačevu na Podkarpatské Rusi, zrovna zde probíhaly nějaké "medové trhy". Dovezl jsem si dvě nádobky: jedna obsahovala kostku plástve zalitou medem a druhá nádobka též med, ale s jakýmisi odštěpky - později jsem zjistil, že je to také zřejmě vosk. Prodavačka na trhu mi sdělila, že se jedná o jakýsi "zabrus"(??) Má tento vosk v medu nějaké využití, nebo je tam dán jen tak pro potěchu oka?

včelí vosk-odpověď pro Barboru

(petersv1, 10. 2. 2008 18:38)

Dobrý den,
ne zcela chápu Vaší otázku v části formulace "kdyz mam vceli plasty v medu". Rozumím tomu tedy tak, že máte patrně včelí plásty plné medu a z nich chcete získat vosk.
Vyrobit vosk sám doma je též nepřesná formulace, řekl bych asi tolik, že vosk je již včelami vyroben (výměšek jejich žláz) a použit do stavby včelího díla-plástů (souší), event. tzv. divočiny. Vy jej můžete získat sama doma v jeho čisté formě ale ne vyrobit. Způsobů jak jej získat jinak než pomocí vařáku je několik. Lze jej získat třeba pomocí slunečního tavidla-pokud ale nejste včelařka (asi nejste) tak si jej za tím účelem asi nebudete ani pořizovat ani vyrábět. Dále jej můžete získat speciálním způsobem pomocí parního vyvíječe, což pro Vás asi také nebude to pravé ořechové (pořizovací náklady). Další způsoby, které Vám stručně popíši jsou sice účinné ale málo efektivní - plásty bez medu i s medem (ale medu je škoda-ten je lepší předem vytočit) ponořit do velkého hrnce s vařící vodou, dílo se ve vroucí vodě rozpustí a na povrchu hladiny utvoří žlutý povlak. Ten potom můžete jímat třeba sběračkou a lít do jiné nádoby, kde jej necháte zchladnout, zůstane Vám vosk a voda. Dobré je vosk při lití cedit přes síto nejlépe nerezové (jiný kov způsobí černání či šednutí vosku, plast se rozehřeje). Nádoba by měla být nejlépe kameninová nebo plastová - u kovové se vosk přichytí na stěny a nejde ven. Druhým způsobem je napodobit sluneční tavidlo a vosk rozpouštět doma v troubě namísto energie Slunce. Popis tavidla přesahuje možnosti této rubriky, najdete jej jinde na internetu. Obecně doporučuji - pokud potřebujete malé množství vosku (do 1 kg) zakoupit ve včelařské prodejně mezistěny (čistý vosk)v ceně 110-150 Kč/1 kg a ty roztopit a vosk z nich použít tak jak potřebujete.

vceli vosk

(barbora, 7. 2. 2008 18:27)

Dobry den,zajimalo by me zda mohu doma sama vyrobit nejakym lehkym zpusobem vceli vosk,kdyz mam vceli plasty v medu..Da se to varit v necem jinem nez v tom vcelim varaku a da se to prescedit pres sito nebo tak neco?Dekuji za radu

napouštění dřeva voskem

(petersv1, 22. 1. 2008 11:23)

Odpovídám na Vaši otázku ohledně napouštění dřeva voskem. Mám praktickou zkušenost pouze s napouštěním dřevěných stříšek oddělků-malých úlů vystavených trvale povětrnostním vlivům. jedná se o rovné hladké plochy. Včelí vosk rozpustím v acetonu a rozpouští se velmi pomalu-ba neochotně (několik dnů). Nejlepší je rozpouštět co nejmenší kousky-nejlépe je nastrouhat na kuchyňském struhadle-při rozpouštění se vytvoří kaše kterou je nutno občas zamíchat a pro vlastní napouštění dřeva je vhodné mít roztok co nejvíce zředěný-vemi tekutý, a nátěr několikrát opakovat. Malé plochy dřeva je možné ošetřit zatavením vosku pomocí fénu (ne horkovzdušné pistole - má již moc vysokou teplotu). Internetové zdroje také uvádějí jako prostředek pro rozpouštění technický benzín a poukazují na to, že ředidlo C6000 neobsahuje dnes již vůbec žádný aceton (jak si mnozí lidé myslí), nicméně i již zmíněné ředidlo doporučují pro rozpouštění. Jiné zdroje uvádějí i 96% líh.

napouštění dřeva voskem

(Jana Zdražilová, 22. 1. 2008 9:56)

Dobrý den, zajímalo by mě, jak postupujete při napouštění dřeva voskem, resp. v jakém rozpouštědle vosk rozpouštíte. Chci napustit smrkové schůdky do kádě s vodou v sauně, nevím jak nejlépe postupovat.
Děkuji za odpověď
Jana Zdražilová faktotum@volny.cz

Odpověď Davidovi-oprava napadených souší

(Petr Svátek, 21. 9. 2007 9:19)

Dobrý den Davide,
nenechal jste na sebe kontakt, odpovídám tedy do komentáře.
Plásty napadené zavíječem nedoporučuji nijak opravovat. Záleží však na stupni napadení a období kdy k napadení dojde a na tom jak jsou plásty pro včelaře momentálně cenné. Mám sám zkušenost z minulosti s tím, že jsem na jaře měl velkou potřebu plástů-nebylo je čím nahradit a tak jsem lehce napadené plásty použil s tím, že jsem napadená místa prostě vyřezal, včely si je bez problémů opraví. Pokud vkládáme plást do silného včelstva a je lehce napaden a předpokládáme že bude ihned včelami obsednut, není třeba jej ani vyřezávat, včely zavíječe zklividují a plást opraví. Toto však platí při napadení max. do 10% plochy plástu. (více bych asi nezkoušel ale zkušenosti s tím nemám)Ničení již napadených plástů lze zamozřejmě zastavit opakovaným sířením, škody na nich jsou ale nevratné. Pokud máme plástů dost, je lepší napadené plásty zlikvidovat a hlavně oddělit od zdravých, abychom snížili riziko napadení dalších. Co se týče mezistěn, ty zavíječ nenapadá, protože se jedná o čistý vosk bez tzv. košilek po vylíhlích včelách. Lze se samozřejmě setkat s "napadením mezistěn"(při společném skladování mezistěn a souší) napadení souší zavíječem, že na mezistěnách najdeme tzv. zámotky ale vosk z nich není vyžírán. jakékoliv opravy poškozených souší i mezistěn jsou člověkem neproveditelné, ale včelstvo si "rány v plástech" samo zacelí-až na dostavbu vrchní mezery mezi plástem a horní loučkou-to je ale zase už samostatná kapitola.

zavíječ

(David, 20. 9. 2007 23:21)

Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli je možné použít nebo nějak "opravit" plásty či ještě nepoužité mezistěny lehce napadné zavíječem, tak aby je bylo možné ještě využít. Nebo zda-li jsou tyto v případě zpozorování napadení již "na odpis" Díky za radu