Jdi na obsah Jdi na menu
 


2.Jak jsem skutečně začal včelařit

25. 5. 2006

           Jak jsem již uvedl, po prostudování základů a shlédnutí řady filmů jsem zhruba věděl jak začít a co si připravit zejména z hlediska materiálního. 

          Základem byly samozřejmě úly. Od kamaráda se mi podařilo sehnat dva hodně staré těžké úly sice profesionální výroby, ale neurčitého typu - byly ale nástavkové, i když jen dvouprostorové. Současně s nimi jsem získal i potřebný počet sbitých již použitých rámků rámkové míry 39x24. Dnes bych na úlech nešetřil a určitě bych ch takto nepostupoval, ale byl jsem za ně rád. Úly jsem vyčistil a opálil za pomoci benzínové lampy a čerstvě natřel a rámečky vyčistil v roztoku louhu sodného-přesně dle literatury (a to ve vaně v koupelně panelového domu). Rámečky jsem vyvrtal a vydrátkoval, následně zatavil na inzerát koupenými mezistěnami. Od prodejce mezistěn jsem získal darem kované kleště na rámky. Brzy jsem pochopil, že jen s mezistěnami začít nemohu a tak jsem na inzerát koupil již i hotové souše od nejmenovaného včelaře poblíž pražského Radotína. Od tohoto pána jsem také pořídil starší funkční trojrámkový medomet (který dodnes již jinak upravený používám). Darem jsem získal drátěný zbytek původní kukly, který jsem doplnil všitím látky a tak získal téměř novou, i když rezavou kuklu. Zbytek včelařského oděvu jsem pořídil přešitím vyřazeného nemocničního operačního pláště. Začínal jsem s naprosto nevhodnými koženými silnými zimními pracovními rukavicemi, u nichž jsem chybějící stahovací náplet nahradil plastovým stahovacím rukávem, který používají lesní dělnice. Měl jsem to nejnutnější pro vlastní včelaření, nikoli pro medobraní. Prostřednictvím mého bratra jsem od neznámého včelaře z Čáslavi získal použitý kuřák (který už moc nefoukal), odvíčkovací vidličku, další kleště na rámky, konev na med a relativně obrovský lis na vosk. Pro začátek téměř vše, co jsem mohl potřebovat. Lisu na vosk jsem se rychle zbavil, protože se mi již od začátku nezdál, byl to kus rezavého železa.

          Svátkem se pro mě stal den, kdy mi zavolal místní včelařský důvěrník, že člen místní ZO se zbavuje 2 včelstev ve starých tachovácích a pokud si pro ně přijedu, že je zdarma dostanu. A tak v dubnu 1996 jsem slavnostně včelstva s pomocí mého otce odvezl na stanoviště.

          Zpočátku jsem nevěděl, jak včelstva ošetřovat a tak jsem je jen pozoroval. Záhy jsem ale zjistil, že jedno je mnohem slabší než druhé. Při jejich otevření byla obě velmi "divoká". Moje matka mi asistovala a tak jako já, i ona koupila několik žihadel. Ta však byla pro ni osudná, zjistila že je alergik. A od té chvíle jsem na včely zůstal sám. A tak jsem zjistil, ač obě včelstva byla ve dvou nástavcích, že to prvé-silné bude asi v pořádku (obsedalo oba nástavky) a to druhé jen živořilo v části horního nástavku, zatímco ve spodním byly rozežrané plásty promíchané se spoustou listí - po zimní návštěvě úlu myšmi. Vyzbrojen teoretickými znalostmi jsem pochopil, že toto včelstvo nemá naději na přežití a spojil jsem jej s prvým. První med jsem točil v půli června a vytočil jsem jej asi 9 kg. Tehdy to byl pro mě velký úspěch. Současně při medobraní jsem vytvořil prvý oddělek, a byl velmi potěšen, když za měsíc při následném medobraní jsem zjistil, že i oddělek má životaschopnou matku již kladoucí vajíčka. V té době jsem si z prostředí mateřské ZO od přítele Horkého přivezl další 2 oddělky s matkami, které jsem usadil do dalších 2 úlů. Tyto další úly jsem získal v počtu 3 kusů od jiného včelaře ze Strakonicka na inzerát a byl za ně velmi rád. Jednalo se o sololitové úly domácí konstrukce, které mi slouží dodnes, a se včelařením v nich jsem byl natolik spokojen, že dle jejich vzoru jsem si vyrobil další shodné. A tak jsem do dalšího včelařského roku vstupoval se 4 nakrmenými včelstvy připravenými k zimování.

 

Náhledy fotografií ze složky Mé včelařské začátky

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář