Jdi na obsah Jdi na menu
 


1.Rozhodnutí

24. 5. 2006

          Včelařit jsem fakticky začal na Šumavě na jaře roku 1996 na místě bývalé osady Horní Světlá, na samotě u lesa nedaleko obce Malšín. V mé rodině nebyly žádné včelařské tradice ani kořeny a proto musím říci, že mé začátky byly vpravdě pionýrské.

            Myšlenka na včelaření přišla téměř o jeden rok dříve, asi na počátku léta roku 1995. Hlavním popudem k tomuto mému kroku se stala skutečnost, že na chalupě mých rodičů po celá dlouhá léta žila naprosto nerušeně dvě divoká včelstva, a to v zazděných oknech domu. Při opravě fasády se však se včelstvy muselo počítat (dokonce z jednoho zazděného okna se dělalo funkční okno). Proto můj otec v zimním období na přelomu roků 1993/1994 včelstva zrušil (u tohoto kroku jsem nebyl) aby se na jaře mohlo nerušeně pracovat na fasádě domu.

          Skutečnost, že na samotě u lesa na zahradě plné ovocných stromů znenadání chyběla 2 včelstva, byla patrná na výnosu ovoce ovocných stromů v následujících 2 letech, což jsme jako rodina v létě roku 1995 společně konstatovali.

          Nebylo nic jednoduššího, než včely do lokality „uměle“ doplnit. Bylo jasné, že  já jako iniciátor akce s bydlištěm vzdáleným cca 150 km od daného místa, budu potřebovat pomocníka, který některé včelařské práce zvládne v době, kdy já nebudu přítomen. Za tohoto pomocníka se zcela dobrovolně přihlásila moje matka. V tu chvíli ještě ani jeden z nás nevěděli, co tento krásný koníček bude obnášet.

           A tak jsem se po prázdninách na podzim roku 1995 pustil do studia literatury, kterou jsem objevil v knihovně na Dobříši a ve stánku objevil časopis Včelařství (tehdy volně prodejné široké veřejnosti). Tím jsem také přišel na to, že existuje „nějaký Český svaz včelařů“. Měl jsem ale hlavně velké štěstí, že tehdy mě jeden můj dobrý kamarád seznámil s tehdejším nákazovým referentem dobříšské ZO ČSV přítelem Josefem Horkým (současným předsedou), který mě tehdy v jednom odpoledni zodpověděl řadu mých otázek, a tak jsem získal jakousi velmi hrubou orientaci v tomto oboru. Ještě lépe mě pak orientovaly krátké včelařské filmy z majetku knihovny ČSV, které mi tehdy zapůjčil. Z nich jsem pochopil zcela názorně řadu včelařských činností – jak se co dělá, a jak daná činnost vypadá. Nyní jsem již o svém úmyslu nepochyboval.

   Na základě již získaných znalostí jsem pochopil, že na podzim již nezačnu, ale že je třeba si vše dobře promyslet a připravit, abych až na jaře seženu nějaký oddělek, mohl reálně začít včelařit. Současně jsem také pochopil, že včelařská literatura z knihovny je téměř nepoužitelná – protože je svými poznatky a postupy zastaralá. Hlavními studijními materiály se tak stalo Včelařství, včelařské filmy a několik málo v té době nově vydaných knih. Začal jsem získávat poznatky teoretické a současně začal provádět řadu přípravných fyzických prací, o tom ale v kapitole „Jak jsem skutečně začal  včelařit“.

           

 

Náhledy fotografií ze složky Mé včelařské začátky

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA